Flyball

V postoji k flyballu se s paničkou malinko rozcházíme. O mně je všeobecně známo, že mám místo mozku tenisák a proto se ze mně při flyballu stává nadšený magor a paničce to zase připadá moc stejný a taky se se mnou odmítá účastnit týmových sportů, protože prý nikdy neví, kdy mi rupne v kebulce (fakt netuším, čím jsem si to zasloužil;)) Každopádně se shodneme na tom, že je to akční sport, při kterém pejsek vybije moře energie a páníček si vyřve hlasivky;)

Po odchodu z libereckého cvičáku jsme s flyballem skončili, na podzim roku 2009 jsme se podíleli na oživení flyballu v Lukášově, kde vznikl našemu srdíčku blízký tým. Moc děkujeme všem, se kterými jsme si na tréninku užívali hezké chvilky;) Po zimní přestávce a dlouhém rozhodování jsme tento psí sport prozatím uložili k ledu…

Za zmínku stojí dva důvody: tím prvním je, že panička dodělala školu a pracuje a tím pádem už na mě nemá tolik času. Druhý důvod je zdravotní, když jsem trénoval na boxu často jsem kulhal na přední pacinu, jezdili jsem po doktorech, ale rentgeny byly v pořádku, od té doby, co jsme s flyballem přestali, tak je vše OK. Je pravda, že jsem míčkový maniak a do úprku za tenisákem dávám vše a tím pádem zatěžuju při doskoku na box celou vahou právě přední pacinu a ta potom protestuje...

Za tenisákem se tedy prozatím honím pouze po loukách a tento bláznivý psí sport si necháváme v záloze pro občasné zpestření našich společných chvilek…

Koukněte na videa u tréninku našeho "Dream Teamu"