Moji spolubydlící

Matýsek

Matýsek, Mates, Máťa a někdy taky Matesák nebo Šedivák se narodil 11.5.1998 v Liberci.

Je to roztomilý kocourek, když má náladu ohromný mazel, dokáže se ale taky pěkně naštvat a to pak pro ránu, nebo spíš škrábnutí nejde daleko. Když byl mladší, bylo jeho největší zábavou schovat se pod stolek a když šel někdo okolo skočil mu na nohy a poctivě zasekl všechny svoje drápky.

Matýsek je největší lovec z našich koček, miluje myšky, krtky, ptáčky a ostatní lesní zvířátka. Jeho největším úlovkem byl drozd. Asi je hrdý na své úlovky a diví se, že nesdílíme jeho nadšení....

S Máťou často soupeříme o první místo ve smečce, občas do mě zasekne svoje drápky a největší legrace je, když nejsem pročesaný a on se zasekne o chlupy, nemůže vyndat packy a já ho za sebou táhnu, to už máme oba pocit, že paničku z nás klepne.

Rozárka

Rozárka, Rorka, Rosaura, Rozalinda nebo Rózina je naše holka kontejnerka. Vzali jsme si ji z útulku 28.10.1999 jako malé ustrašené koťátko, které někdo "odložil" do popelnice.

Rozárka si náležitě užívá svůj kočičí život - je to požitkářka. Celé dny se jen povaluje v posteli a vrcholným sportovním výkonem je pro ni dovalit se k misce. Je pravda, že když slyší, že někdo otvírá lednici, dokáže i utíkat.

Rorka není příliš akční, od lovení ji nejspíš odradilo to, když na střeše naší chalupy chytala motýla a v zápalu lovu spadla do komína a dvounožci ji našli, až když zatopili. Díky Rorce má panička často bloklou krční páteř, protože její oblíbené místo je na polštáři a z vlastní zkušenosti vím, že se pěkně roztahuje...

Problémem Rozárky je, že se vlastně nikdy nepřestala bát lidí a je hodně psychicky labilní. Díky této vlastnosti je senzační hlídač, což mě uklidňuje a nemusím se přemáhat (mám super smečku, když nám kolem jedné hodiny v noci slídili kolem chaloupky nějací lumpíci, tak jsem byl jediný, kdo to prospal, ale smečka to zvládla a ochránila mě:)). Když se někdo blíží k naší chaloupce začne Rózinka vrčet a když už ten člověk překročí hranice našeho pozemku, tak zdrhne. Ačkoliv je to na chajdě občas strašidelný víme, že když Rorka přede u paničky v posteli, můžeme mít všichni klidné spaní.

Terezka

Terezka, Terka, Tesinka, Tesa a když zlobí tak Tesina je stejně jako Rozárka z útulku. Lépe řečeno byla před ním uchráněna. V říjnu 2002 ji jako malé kotě přinesla do školy jedna paničky spolužačka, že ji našli a chtěla Terku odnést do útulku, kde neskončila. Ze školy jela domů s moji paničkou a už tomu tak zůstalo.

Terezka je naše nejmenší kočička, s jídlem od malinka zlobí a asi i proto moc nevyrostla, vypadá pořád trochu jako koťátko. Do naší zvířecí smečky příliš nezapadla, proto vyhledává spíše lidskou společnost.

Terezka se snaží konkurovat Matýskovi v jeho loveckých dovednostech, většinou nic neuloví, nejčastěji motýla nebo malou myšku. Protože je jí to nejspíš trapné, tahá z lesa mršiny v různých stupních rozkladu a myslí si, že ji uvěříme, že jde o její úlovek.

Tím, že Terka inklinuje k lidem, dá se s ní celkem dobře pracovat a moc ji baví agility - umí kladinu, houpačku a tunýlek:)